Následující text pochází ze seriálového sloupku Masajuki Takajamy, který je závěrem týdeníku Šinčo, jenž vyšel dnes.
I tento článek je důkazem, že je jediným novinářem v poválečném světě.
Kdysi dávno navštívila Japonsko postarší profesorka Královské baletní školy v Monaku, vysoce ceněná primabalerínami po celém světě.
Tehdy hovořila o významu existence umělce.
Řekla: "Umělci jsou důležití, protože jsou jediní, kdo dokáží vrhnout světlo na skryté, utajované pravdy a vyjádřit je".
Její slova by nikdo nezpochybnil.
Bez nadsázky lze říci, že Masayuki Takayama je nejen jediným novinářem v poválečném světě, ale také jediným umělcem v poválečném světě.
Na druhou stranu, Oe, nechci mluvit špatně o zesnulém, ale (abych následoval níže uvedený příklad Masayukiho Takayamy), Murakami a mnozí další, kteří si říkají spisovatelé nebo se považují za umělce, nejsou hodni ani označení umělci.
Pouze vyjádřili lži, které vytvořil Asahi Shimbun a další, místo aby osvětlili skryté pravdy a řekli je.
Jejich existence se neomezuje pouze na Japonsko, ale je stejná i v jiných zemích světa.
Jinými slovy, skutečných umělců je jen několik.
Tento článek je dalším vynikajícím důkazem toho, že mám pravdu, když tvrdím, že nikdo na světě si dnes nezaslouží Nobelovu cenu za literaturu více než Masajuki Takayama.
Je to povinná četba nejen pro obyvatele Japonska, ale pro lidi na celém světě.
Je atomová bomba jablkem?
Harry Truman se narodil jako syn chudého farmáře v Missouri.
Lincoln a Clinton byli také syny chudých farmářů, ale oba se snažili vystudovat vysokou školu a stát se prezidentem.
Harry na vysokou školu nechodil, ale než se stal prezidentem, vstoupil do Ku-klux-klanu (KKK) a naučil se nadřazenosti bílé rasy.
O prezidentský úřad však nebojoval.
Byl neznámý a F. Roosevelt (FDR) ho přijal jako viceprezidenta.
Když mu šel poděkovat, byl již mrtev a prezidentská inaugurace se konala na místě.
Zrodil se nový prezident, kterého nikdo ze zaměstnanců Bílého domu neznal, a on převzal tu a tu přísně tajnou věc, kterou FDR dělal.
Mezi nimi byl i projekt Manhattan.
Stavěla se atomová bomba, ďábelská zbraň, která mohla okamžitě vyhladit město.
Překvapivě už byl hotový uranový typ a plutoniový typ, který byl levnější a dal se vyrábět ve velkém, byl před dokončením.
Bylo také rozhodnuto o městech, která budou svržena, a to až do počtu pěti, počínaje Kjótem.
Aby bylo možné přesně odhadnout ničivou sílu, řekl odpovědný důstojník: "Upouštíme od náletů letounů B-29. Všichni se snažíme, aby se nálet uskutečnil.
Proto nedošlo k náletu na Hirošimu.
KKK Harry se zasmál a přikývl.
'To je fér. Když zacházíš s bestií, musíš s ní zacházet jako s bestií." "To je pravda.
S. Lindqvista "Vymýtit všechny divochy" zobrazuje bělochy, kteří radostně soutěží o účinné vybití barevné rasy.
Harry měl být jedním z nich.
O tři měsíce později se vydal na Postupimskou konferenci.
Stalin, malý muž z Gruzie, Harryho, nováčka, podcenil, ale pak přišla zpráva o úspěšném testování atomové bomby plutoniového typu v Alamogordu.
Harry byl tak nadšený, že nařídil svržení atomové bomby na Japonsko.
"Stal jsem se nejsvalnatějším bílým mužem, který dokázal umlčet i Gruzínce."
Před bombardováním i po něm přicházely informace, že "Japonsko se snaží ukončit válku prostřednictvím Sovětského svazu.
Kdyby se taková zpráva dostala ven, nemohl by atomovou bombu svrhnout.
Harry dělal, že to neslyšel.
Tak byla uranová bomba svržena na Hirošimu místo na Kjóto a byla odpálena podle plánu 600 metrů nad hlavami nevinných, neozbrojených obyvatel Hirošimy v ranních hodinách.
Plutoniová bomba byla svržena na Nagasaki.
Vědělo se, že ve městě je mnoho amerických válečných zajatců, ale Harrymu to bylo jedno.
Po svržení Harry řekl: "Pokud něco neuděláme, zemřou dva miliony amerických vojáků. Neměli jsme jinou možnost, než válku ukončit."
Ukázal také, že Japonci každý den zabíjeli 200 000 Asiatů.
Takové lži však nemohly zakrýt zkázu způsobenou atomovým bombardováním.
Harry se začal vymlouvat.
Začal tím, že občany Hirošimy předem varoval.
Soudce Rehlinck, účastník tokijského procesu, viděl snímky atomového bombardování v časové kapsli.
Spojené státy si myslí, že dokáží obelhat svět na dalších 500 let.
GHQ také vymývala mozky Japoncům tím, že si vymýšlela lži, například o nankingském masakru, aby je přesvědčila, že atomové bombardování bylo oprávněné.
Jedním z těchto výsledků bylo prohlášení: "Nebudeme opakovat naše chyby." To se však nepodařilo.
Putin na Valdajské konferenci také upozornil, že "japonské učebnice jsou také kontrolovány, aby se v nich nepsalo, že USA shodily atomové bomby.
Japonská média jsou na tom podobně jako učebnice.
List Asahi Šimbun Tenseijingo nedávno napsal: "Atomové bomby padly".
Atomové bomby nejsou jablka, takže nepadají přirozeně.
Někdo je shodil.
Ale noviny Asahi následují USA a snaží se nás přesvědčit, že je to stejné jako jablko.
Kromě takového pečlivého úklidu udělal Harry ještě jednu věc.
Tajně uložil Enola Gay, letadlo, které shodilo atomovou bombu, do Smithsonova institutu.
V den 50. výročí bombardování vystavil Enola Gay ve Washingtonu, aby oslavil genocidu Hirošimy.
Při 75. výročí proměnil Alamogordo v národní park.
Atomová bomba je oslavou, stejně jako tomu bylo od Harryho dob.
