Jaký druh organizace je IMADR?
Vynechání.
Tato organizace však nadále říká v OSN nehorázné věci, aby zahanbila Japonsko, jako je diskriminace lidí Ainu a Okinawy.
Ke všemu nechali ženu neznámé identity, Kumi Sasaki (která je buď Korejka s plastickou chirurgií, nebo Korejka žijící v Japonsku), vydat v Paříži skutečně absurdní a absurdní publikaci, která tvrdila, že Japonsko je země plná obtěžujících a země, která porušuje práva žen.
To by byla hlavní organizace, která měla hloupé, podřadné a rasistické Francouze, kteří takto kritizovali Japonsko.
Je to proti Japonsku, zemi, kde je se ženami zacházeno jako s lidskými bytostmi a kde žijí šťastně více než kterákoli jiná země na světě.
Japonsko, kde ženy mohou žít nejbohatší a nejšťastnější život na světě s sebemenším nebezpečím znásilnění atd., může žít bez obav z takových škod.
Před několika lety článek v časopise Newsweek zveřejnil průzkum, který ukazuje, že procento žen, které byly znásilněny, se blíží 50 %, a to i v údajně vyspělých zemích Západu.
Při čtení tohoto článku jsem si pomyslel: „Masožravci jsou hrozní...
Nemluvě o hrozném zacházení se ženami v náboženských zemích, kde jsou ženy v samotné náboženské doktríně popisovány jako nižší rasa, čemuž se v 21. století jen těžko věří.
Lidé z takových zemí, kteří se prohlašují za vědce a odborníky v této oblasti, vyzývají na půdě OSN k diskriminaci žen a porušování lidských práv vůči Japonsku.
Co může být absurdnějšího než tohle?
Nemohu ani začít popisovat krutost Asahi Shimbun a dalších médií a NHK, které vesele informují (jako by na to čekaly) o doporučeních takových lidí.
Pro začátek, před více než 1000 lety, kdy Německo a další západní národy ještě neexistovaly jako celé národy, Murasaki Shikibu žil v Japonsku a napsal „Příběh Genji“ a Sei Shonagon napsal „Knihu polštářů.
Na rozdíl od Japonska jde o země, kde bylo znásilněno 50 % žen a kde se se ženami nezachází jako s lidskými bytostmi.
I dnes se lidé ze zemí, kde se se ženami nezachází jako s lidskými bytostmi, označují za učence a experty v CERD a tvrdí, že diskriminují ženy a porušují jejich lidská práva.
Doporučení týkající se lidských práv jsou skutečně pobuřující.
Nejen ve starověku, ale i dnes jsou Jižní Korea a Čína světovou špičkou a druhým největším exportérem prostitutek.
Nároční světoví učenci musí vědět, že časopis Newsweek loni informoval, že počet čínských prostitutek v Paříži dramaticky vzrostl a stal se společenským problémem.
V Tokiu se mnoho korejských žen prostituuje v masážních salonech.
Neviděl jsem žádné zprávy o tom, že by bylo vydáno nějaké doporučení ohledně lidských práv proti Číně a Jižní Koreji, dvěma zemím, které byly významnými hráči v prostituci již od starověku.
Není mnoho organizací tak ošklivých jako CRED, se skupinami jako IMDR a dalšími podobnými ve tmě.
Kromě toho je Japonsko zemí, která nekolonizovala jako západní země, ale s Tchaj-wanem a Korejským poloostrovem zacházela jako s partnerskými zeměmi a modernizovala je najednou investováním obrovského množství peněz (peněz japonských daňových poplatníků).
Zejména na Korejském poloostrově dalo Japonsko v době uzavření japonsko-korejské smlouvy tyto masivní infrastruktury zdarma, podle jejich sobeckých nároků po válce.
Žádná západní země nikdy nedala vybudovat infrastrukturu pro své kolonie zdarma.
Je to směšné obvinění, že je Japonsko diskriminovalo, což lze zjistit za hodinu, pokud máte racionální mozek a ověříte si historická fakta.